Nebojte se investic do podílových fondů

Nebojte se investic do podílových fondů

Otevřený podílový fond je nástroj, do kterého je možné kdykoliv investovat, ale zároveň z něj prostředky kdykoliv vybrat. Každý den dochází k jeho přeceňování a vy můžete vidět, jakou mají vaše investice hodnotu. Proč se mu říká podílový? Protože vlastníte podíly fondu, jste majiteli části, která odpovídá výši vaší investice.

Co obsahuje otevřený podílový fond?

 

 

Představte si, že máte balík peněz např. v hodnotě 150 000 Kč. Tyto prostředky chcete investovat do akcií, ale zároveň nechcete podstupovat riziko, že nakoupíte akcie pouze od jedné firmy. Rozhodnete se, že budete chtít akcií třeba 100, to by vám pak zbylo v průměru na jednu akcii 1 500 Kč. 

Pro představu, akcie např. společnosti Apple je v době psaní článku 110 USD, což je necelých 2 500 Kč, což jsou skoro dvojnásobek průměrné ceny, kterou chceme dát. Pokud bychom takto postupovali, zaplatili bychom na transakčních poplatcích příliš vysoké částky a nebyli bychom schopni portfolio jakkoliv upravovat.

A teď si představte, že se sejde tisíc lidí, kteří mají podobný investiční záměr. Takže se prostředky vloží do jednoho velkého balíku a s tím už si správce fondu poradí mnohem lépe. Právě proto je to kolektivní nástroj, protože do něj může kdokoliv vstoupit a vystoupit (samozřejmě za předpokladu, že ví, nebo mu bylo dostatečně vysvětleno, jak OPF funguje a do čeho investuje).

Jak funguje podílový fond, se dozvíte podrobněji v článku o Inflaci.

Druhy podílových fondů:

Pojďme se podívat na základní rozdělení podílových fondů.

Fondy peněžního trhu
Dluhopisové fondy

-    Fondy dluhopisů investičního stupně (státní, korporátní)
-    Podle měny (korunové, dolarové atp…)
-    High Yield Bonds – prašivé dluhopisy
Akciové fondy
-    Dle regionu (světové, americké, evropské, asijské)
-    Sektorové (zdravotnictví, jídlo, technologie, služby, spotřební zboží, luxusní značky)
-    Hodnotové (firmy mají vysoké zisky, dividendy) a růstové (akcie s potenciálem růstu)
-    Fondy podle velikosti společností (Large Caps, Mid Caps, Small Caps)
Komoditní fondy (zlato, těžaři zlata, ropa)
Nemovitostní fondy (průmyslové haly, obchodní centra, administrativní budovy, nájemní bydlení)

Strategie investování

Na začátku je potřeba se rozhodnout, kam chcete investovat (obor, oblast) a podle toho vyhledat fondy. Ne naopak, když v médiích slyšíte, že Čína poroste, nakoupíte fondy typu Emerging markets, protože říkali, že je dobré sem investovat. Zde bych ocitoval Leonarda Di Capria z filmu Vlk z Wallstreetu, „jakmile se o investici píše ve Wallstreet Journal, je už pozdě.“ Nicméně, toto je poučka spíše pro spekulanty, nikoliv dlouhodobé investory. 

Pojďme se podívat, jak je nejlepší investovat do podílových fondů. Nejdříve je třeba vědět, s jakým cílem do konkrétní investice jdete a kdy budete prostředky potřebovat. Například víte, že chcete ušetřit na penzi, až přestanete vydělávat. Je vám 40 let, a do penze půjdete za 20 let a chcete mít naspořenou nějakou částku, která teď není podstatná (výpočtu renty se budu věnovat v samostatném článku). 

Zjistíte, jakou částku měsíčně potřebujete a tu budete odkládat. Jelikož je horizont 20 let, můžete zvolit z velké části akciové fondy a doplnit je malou částí dluhopisových fondů (kvůli rozložení rizika). Tím, že nakupujete pravidelně každý měsíc, nezajímá vás, jaká je cena na trhu, protože jednou koupíte levněji a jednou dráž. Ve výsledku kupujete za průměrnou cenu. A po 20 letech vyberete zisk. Jinak bude vypadat portfolio na 5 let, které bude převážně z fondů peněžního trhu a dluhopisů. Ale princip je úplně stejný.

Co když máte jednorázově vyšší částky i investici? Opět je potřeba vědět, s jakým cílem investujete, kdy budete prostředky potřebovat a k čemu mají sloužit. Pokud bude případ stejný jako výše, vezmete jednorázovou částku a pošlete ji do vybraného fondu v několika krocích. Já sám s klienty investuji tak, že rozložíme částku na 3–4 menší a investujeme v intervalu 2 měsíce, když trhy poklesnou, nakoupíme více a ihned. 

Strategie investování vychází z cílů

Osobně se s klienty nepouštím do spekulativních investic, kdy čekáme na jednotlivé tituly, až budou za „výprodejovou“ cenu. Mým úkolem, jako profesionálního finančního poradce je ochránit klientovy prostředky před riziky. Ať už je to riziko inflace nebo ochrana před unáhleným emočním rozhodnutím (teď nakoupím, protože nakupují všichni, a pak při poklesu prodám, abych prodělal co nejméně). 
Úplně ideální je, peníze do fondu vložit a nekoukat, co se s nimi děje. Nechte tuto práci vašemu poradci, on ví, co má dělat. Přesně vám řekne, kdy dokoupit a kdy můžete prodat (vybrat zisky).

Fondy můžeme dělit na trhy rozvinuté a rozvojové 

Mezi rozvinuté patří hlavně USA a Kanada, západní Evropa, Austrálie a Japonsko. Vyspělá země je taková země, která má, ve srovnání s méně vyspělými zeměmi, vysoké HDP na hlavu, rozvinutou energetiku, strojírenský a chemický průmysl. Má nízký podíl těžby nerostných surovin. Převažuje zpracovatelský průmysl a je rozvíjena věda a technika.
Rozvojový trh (jinak řečeno rozvíjející se nebo rostoucí trh) tvoří země, které mají některé charakteristiky rozvinutého trhu, ale nesplňují všechny standardy na označení za rozvinutý trh.

Můžeme volit různé strategie (stále mějte na paměti, že je důležitý cíl). Můžete poskládat portfolio z různých fondů, kde jeden bude zaměřený na vyspělé země a druhý na emerging markets, zvolíte si poměr, kolik do jednotlivých fondů chcete investovat a začnete. Nebo můžete zvolit globální fond, který toto provede za vás. Investujete po celém světě a de facto vás nezajímá, co se kde v které části světa děje. U investic do rozvojových oblastí je potřeba pamatovat, že mohou vydělat víc, ale zároveň, pokud se něco stane, dochází zde k větším propadům. 

Sektorové fondy

Je to jednoduché, zvolíte si oblast, která je vám blízká. Lékař sáhne po fondech zaměřených na zdravotnictví, protože většinu firem z fondu zná. Stejně tak IT specialista si vybere ze svého oboru. Můžete zvolit třeba i známé luxusní značky, nebo právě naopak běžné značky z oblasti jídla a drogerie, které se používají na celém světě. Chcete se raději zaměřit na životní prostředí? I takové specifické fondy existují. Zde je potřeba říct, že každý fond je potřeba prozkoumat, abyste viděli, kolik stojí, jak dlouho je na trhu atp… V následujících odstavcích se dozvíte, jak vybírat fondy do portfolia.

Měna

Většina fondů, které jsou v České republice na trhu, patří světovým správcům. Najdete i lokální fondy, které vydávají české investiční společnosti. 
Obecně platí, že čím delší investiční horizont, tím je menší potřeba mít všechny fondy v české koruně. Budete-li investovat na pět let – bude 100 % fondů v české koruně (dluhopisové, fondy peněžního trhu). 

U fondů existují i varianty tzv. CZK hedged. Jejich správce využívá tzv. hedgingu, což je nástroj, díky kterému je možné eliminovat riziko změny kurzu. Zde je potřeba říci, že tyto operace stojí poplatky v řádech nižších jednotek procent ročně. Sice si platíte jistotu, ale o tyto poplatky se snižuje zisk (popř. prohlubuje případná ztráta).
Ale pokud je horizont delší než 10 let, není potřeba mít veškeré fondy pouze v koruně. Poradce vám řekne, jaký by měl být poměr fondů v zahraniční měně vs. v české koruně. 

Aktivní a pasivní správa fondů

U aktivní správy si portfoliomanažer s pomocí týmu analytiků určuje, jaké cenné papíry do portfolia fondu nakoupit a které naopak prodat. Vše je s cílem dosáhnout vyššího výnosu než tržní index fondu (slouží ke sledování jednotlivých trhů, které počítají nezávislé agentury). Manažer vybírá do portfolia podhodnocené akcie, které nakupuje a naopak prodává ty nadhodnocené. Je potřeba uvést, že ne vždy se to danému fondu povede. A to je právě i jedno z kritérií, na které je potřeba hledět, když vybíráme fond.

Opakem je pasivní správa, kdy fond (nejčastěji ETF fond) kopíruje vývoj tržního indexu. Pasivně spravovaný fond tím pádem nemůže nikdy překonat svůj index. Výhodou jsou mnohem nižší průběžné poplatky než u aktivně spravovaných fondů.
Mezi hlavní produkty patří indexové fondy (OPF) a indexové akcie neboli ETF (Exchange Traded Funds).

Kritéria výběru fondů

Jen v České republice jsou v nabídkách tisíce podílových fondů, do kterých můžete investovat. Pro lepší orientaci se pojďme společně podívat na kritéria, která pomohou ve výběru.

Finanční zázemí a dlouhodobá stabilita

Zde je rozhodující velikost správce. Vyberte někoho, kdo má zkušenosti, aby investice do fondů byla pro danou společnost důležitým obchodem. Např. malá dceřiná společnost pojišťovny nebude mít takovou kvalitu, jako velký světový investiční správce.

Zkušenost a schopnost managementu fondu

Na kvalitě fondu se projevuje schopnost a zkušenost nejen portfoliomanažera, ale i jeho celého podpůrného a analytického týmu. Délka praxe napoví, čím zkušenější, tím lepší. Taky raději podstoupíte operaci u zkušeného lékaře, než u někoho, kdo právě absolvoval školu.

Délka historie fondu

Čím déle je fond na trhu, tím lépe si dovedete představit, jak se chová v době výkyvů. Fond, který má více než dvacetiletou historii, vám ukáže, jak se choval v roce 2000, 2008 a na začátku roku 2020.

Velikost fondu

Velký fond si může najmout lepší analytický tým a zároveň je důležitý pro investiční společnost. V případě nenadálých situací na trhu se zvolí strategie hlavně pro největší fondy a zbylé menší ji jen zkopírují. 

Transparentnost, informační otevřenost a jasná investiční strategie

Pokud bude mít fond krásný název, ale investiční strategie nebude popsána, nebo bude příliš obecná a vybrané tituly nebudou odpovídat naší představě, je lepší se tomuto fondu vyhnout a najít jiný. 

Poplatky

Náklady v OPF dělíme:
-    Vstupní poplatky za zprostředkování
-    Výstupní (jsou méně časté)
-    Správcovské poplatky
-    Průběžné poplatky
Vstupní poplatek zaplatíte na začátku, většina poplatků jde zprostředkovateli, část si nechá investiční společnost na administraci fondů. 

Výstupní poplatky jsou méně časté, občas slouží jako ochrana proti předčasnému výběru, aby měl investor motivaci zůstat. S výstupními poplatky se můžete setkat u speciálních fondů nebo jsou na trhu ještě banky, které si tyto poplatky u svých fondů účtují. 
Správcovské poplatky jsou poplatky za administraci fondu, na zaplacení portfoliomanagera, jednoduše řečeno na chod fondu. Další průběžné poplatky jsou např. poplatek ze zisku. Pro srovnání slouží tzv. TER (Total Expense Ratio). Což je ukazatel celkové nákladovosti fondu. 
TER se u akciových fondů pohybuje mezi 1,5–2,5 % ročně. Nejsou ale ani výjimky, kdy se pohybujeme k hranici 3 %. 

Zhodnocení a výkonnost fondu

Údaj, který nám ukazuje zhodnocení majetku fondu za příslušné časové období. Předchozí výkonnost fondu má být pro investora pouze vodítkem, protože nezaručuje stejnou výkonnost i v budoucnosti.

Pojďme se potkat osobně

left
right