Investice jako ochrana před inflací

Investice jako ochrana před inflací

Máte na běžném účtu větší obnos a chtěli byste ho zhodnotit? Možností je víc, termínované vklady, spořicí účty, vkladní knížky nebo investice. Všechny tyto možnosti vám do jisté míry peníze zhodnotí, jenomže o kolik?

Běžný účet

Běžný účet, který má v bance v podstatě každý člověk, který vydělává peníze, už zná skoro každý. Těch, kteří dostávají hotovost tzv. na ruku, už bude jen jako šafránu, a většina z nich si poté peníze stejně na svůj účet vloží. 

K čemu slouží běžný účet? 

Prakticky se dá říct, že bez běžného účtu se v dnešní době již téměř nedá existovat. A proč? Protože nám na něj chodí výplata popř. dávky od státu, běžný účet slouží jako takový trezor na peníze. Tento typ účtu slouží nejen k příchozím, ale i k odchozím platbám. Platíme z něho účty za telefon, nájem, elektřinu, školní jídelnu pro děti, školné a mnoho dalších pravidelných plateb. 

A jak vybrat nejlepší běžný účet?

Protože každý má od účtu jiné očekávání, není možné říci, který je nejlepší. Pokud potřebujete vozit rodinu, pořídíte si kombík a nekoupíte si extra rychlé Ferrari. A s běžnými účty je to stejné. Každému vyhovuje něco jiného. Jeden preferuje menší počet služeb, ale bez poplatků, jiný vyžaduje prémiový přístup s profesionálními asistenčními službami za několik set korun měsíčně. 

V první řadě je potřeba spočítat, kolik transakcí za měsíc realizujete, kolik výběrů z bankomatu provedete a kolik vám měsíčně na účet přijde prostředků. Založit běžný účet se dá u některých bank online, aniž byste museli na pobočku. Zde je dobré zvážit, jestli v okolí vašeho bydliště, popř. vašem městě, je dostupný bankomat. Pokud není, je třeba zjistit, kolik stojí výběr z bankomatu u cizí banky. Zde je to odstupňováno od 0 Kč do cca 40 Kč za výběr. Poplatek za vedení účtu taky může být od 0 Kč do 250 Kč, ale výjimkou mohou být tzv. prémiová konta, která stojí až k 900 Kč. 

Tady je potřeba upozornit, že ne vždy je nutné tyto poplatky platit, protože banky mají nastaveno, že pokud splníte určitý kreditní obrat na účtu, dostanete slevu klidně i ve výši 100 % z měsíčního poplatku. Většinou jsou tyto částky od 50 000 Kč, které přijdou měsíčně na účet. Pokud toto spočítáte, zjistíte, která banka je pro vás nejvhodnější a jaký tarif zvolit.
Co se poplatků za výběr z bankomatu v zahraničí týče, může to být taky jeden z parametrů, na který vzít ohled, pokud cestujete ve větší míře po světě. Zde bych ale spíše doporučil nějaký fintechový produkt typu Revolut (o tom někdy příště), který vychází mnohem výhodněji.

Další poplatky, které mohou být skryté a nejsou na první pohled vidět – vystavení platební karty, vedení karty, pojištění ke kartě – ať už cestovní, nebo pojištění proti zneužití. Poslední zmíněné bych doporučil, jednou jsem zaplatil na zahraničním e-shopu a ten mou kartu zneužil i na další transakce, díky pojištění jsem o žádné peníze nepřišel, banka situaci prozkoumala a peníze mi vrátila. Výpisy z účtu se dají posílat elektronicky nebo poštou, za tuto službu si taky banky rády naúčtují tučný poplatek. 

Samotnou kapitolou je úročení na běžném účtu

Standardně se pohybuje od 0 % do 0,01 % p.a. Výjimku tvoří dětské a studentské účty, kde se zhodnocení pohybuje v řádech desetin procent. Specifickou variantou jsou kombinace běžných a spořicích účtů. Pokud máte založeny oba dva účty, v takovém případě se vám úročí peníze i na běžném účtu. Nicméně takových je na trhu velmi omezené množství. 

Proč není výhodné mít na běžném účtu vyšší obnos?

Drtivá většina Čechů si na svém běžném účtu drží svoje kamenné rezervy a já vám teď ukážu, proč to není dobře. Průměrná výše měsíčního poplatku je 100 Kč a je jedno, jestli je to formou paušálu a pak mám vše zdarma, nebo platím jednotlivé transakce. Takže kdybyste si vložili na váš běžný účet 50 000 Kč a nic s ním nedělali, budete tam mít při zhodnocení 0 % p.a. po jednom roce 48 800 Kč. 

Jenže nesmíme zapomenout, že v reálném světě existuje inflace. V krátkosti vysvětlím, co to znamená. Wikipedie říká, že se jedná o nárůst všeobecné cenové hladiny zboží a služeb v ekonomice za určitý čas. Ekvivalentně je to snížení kupní síly peněz. Velmi zjednodušeně si v praxi představte, že když budete mít 2–3% inflaci ročně (což je cíl ČNB), tak hodnota dnešních 100 Kč bude za rok pouze za 97 Kč. Jinými slovy, co koupíte dnes za 100 Kč, za rok koupíte za 103 Kč (vzorce z finanční matematiky by to spočítaly mnohem přesněji, ale pro náš příklad je toto dostačující).

Když se vátím k našemu příkladu s 50 000 Kč, nebudete mít po roce 48 800 Kč po odečtení poplatků, ale reálně budete mít při 2,5% inflaci 47 600 Kč.
Svým klientům doporučuji, aby na svém běžném účtu drželi maximálně jednu výplatu, která s přehledem pokryje veškeré měsíční výdaje, a zbylé peníze by měli posílat jinam. Kam, to si povíme v příštích odstavcích.

Spořicí účet

Zbylé peníze by měly přijít sem a to hned z několika důvodů. Zde je potřeba říci, že každá banka nabízí spořicí účet, ale ne každý je vhodný pro každého klienta. Spořicí účty musí splňovat základní kritéria, která si teď vyjmenujeme:

  1. Měl by být zcela bez poplatků. Není nutné platit někomu za to, že si u něho schovám peníze. Zvlášť, když on s nimi nakládá dále a tím vydělá.
  2. Měl by mít internetové bankovnictví, nebo aplikaci v mobilu pro rychlou manipulaci s penězi. Popř. platební kartu, která slouží k výběru z bankomatu. Já sám osobně mám spořicí účet bez platební karty a peníze si posílám z účtu na účet.
  3. Zhodnocení vyšší než na běžném účtu. V ideálním případě by mělo zhodnocení pokrýt výše zmíněnou inflaci, ale situace s nízkými úrokovými sazbami, která je na trhu posledních cca 5 let, tomu moc nenahrává.

Jaké je tedy zhodnocení na spořicích účtech?

V současné době je to od nižších desetin procenta až po 1,2 % (srpen 2020). Mohou se objevit různé marketingové akce, kdy vám banky slíbí např. na půl roku 0,5 % navíc. Opět je nutné upozornit na to, že tyto úroky jsou většinou zastropovány maximální výší, kterou banky akceptují. Tento strop je mezi 200–300 tisíci korun. Peníze nad rámec této částky se již neúročí.

K čemu tedy spořicí účet slouží a kolik prostředků by na něm mělo zůstat?

Doporučení je 3–5 měsíčních výplat. Záleží na výši platů. Bere-li někdo 150 000 Kč, není nutné mít na spořicím účtu např. 750 000 Kč. Ať už z důvodů, že by těch účtů potřeboval víc, ale hlavně tuto rezervu je možné uložit lépe.
Proč zrovna tolik platů? Spořicí účet má primárně sloužit k nenadálým nebo krátkodobým plánovaným výdajům. Může se jednat o nákup spotřebiče, opravy auta nebo plánované dovolené. Spořicí účet by měl též pokrýt situace, ve kterých nám vypadne krátkodobě příjem. Ať už je to z důvodu nemoci nebo úrazu popř. při ztrátě zaměstnání. 

Termínovaný vklad

Máte krátkodobé cíle? Za rok až tři? Nákup vozu, narození potomka atp.? A víte, že tyto prostředky nebudete potřebovat na nic jiného? To je přesně to, k čemu termínovaný vklad slouží. Za to, že do banky vložíte svoje prostředky a zavážete se, že je po sjednanou dobu nevyberete, vám banka dá vyšší úrok. Napříč trhem se opět pohybujeme od 0,01% až po téměř 2 %. Některé banky poskytují vypověditelný termínovaný vklad, tzn., že můžete předčasně prostředky vybrat, ale nedostanete slíbený úrok a v některých případech zaplatíte i poplatek za předčasný výběr. Jsou ale na trhu i banky, kde vám předčasný výběr nedovolí. Proto je potřeba na tyto skutečnosti myslet předem, než svoje peníze zaparkujete na delší dobu.

Proč není výhodný?

Na krátkou dobu výhodný je, na delší dobu na spoření dlouhodobých cílů je nedostatečný, stejně jako spořicí účet, protože opět nepřekonává inflaci.

Vkladní knížka

Starší ročníky si budou pamatovat velmi oblíbenou metodu spoření tzv. vkladní knížku. Jednalo se o sešit, do kterého se zapisoval každý vklad. Bylo to oblíbené u rodičů a prarodičů, kteří zakládali knížky svým potomkům, aby měli na start do života. 
I dnes se u několika ústavů s tímto druhem spoření setkáme. Ale je to nabízeno spíš z nostalgie. Úročení pro novorozence a děti je do 1 % ročně. 

Finanční plánování

Pokud vám i přesto zbývají další finanční prostředky, je dobré je využít k naplnění dlouhodobých cílů. A k tomu slouží finanční plánování, kde se odrážíme od cílů klienta a podle toho nastavujeme různé investiční strategie a alokaci. Většinou se jedná o cíle s horizontem několik (klidně i desítek) let. Typicky je to spoření pro děti na start do života, nebo na studium, dále je to na spoření na penzi, až přestaneme vydělávat, ale mohou to být i investice na dražší dovolenou nebo „fond oprav“ pro rodinný dům, protože střecha, fasáda, ale i vybavení nevydrží věčně. 

Na základě těchto cílů sestavuji s klienty finanční plán, který slouží jako navigace finančním světem v průběhu jejich života. Tak jako když plánujete výlet, víte, odkud jdete, kam jdete, co budete potřebovat, kde se zastavíte, co budete jíst, kolik vás bude, kolik to bude stát atp…, tak to samé je funkce finančního plánu. Když se od mapy odchýlíte, můžete se na ní zase vrátit, ale protože znáte cíl, je to mnohem jednodušší, protože víte, proč jednotlivé kroky děláte.

Obvyklá míra zhodnocení

Představte si, že máte milion korun, který budete chtít za 20 let použít v penzi na přilepšenou. Pokud ho necháte na běžném účtu, při 2,5% inflaci, bude jeho hodnota za 20 let cca 610 000 Kč. Mým úkolem, jako profesionálního finančního poradce, je tuto částku před inflací ochránit. Jak je popsáno výše, záleží na délce horizontu. V tomto případě bych zvolil cca 80 % v akciových fondech, 10 % v realitách a 10 % v dluhopisech. Se zkracujícím se horizontem bych od akciového fondu postupně odebíral ve prospěch zbylých dvou.

Jaký je rozdíl mezi akcií a dluhopisem?

Dluhopis si představte jako půjčku někomu, kdo ty peníze využije ke svému podnikání. On vám za to slíbí úrok, který vám bude buď pravidelně vyplácet, nebo vám na konci vrátí o to víc. Přijde za vámi kamarád, který si od vás půjčí 1 Mio. Kč na rozjezd svého podnikání za úrok 5 % ročně. A za 2 roky vám vrátí 1 102 500 Kč. Pokud mezi tím zkrachuje a podnikání se nezadaří, postavíte se do zástupu věřitelů a budete doufat, že na vás něco zbyde. Takto v praxi funguje dluhopis a bohužel dnešní doba nízkých úrokových sazeb nahrává společnostem, aby vydávaly dluhopisy a nalákaly investory. 

Dluhopisů, kterým se dá v dnešní době na českém trhu věřit, protože jsou od velkých mezinárodních společností, je hodně málo. Proto je lepší investovat přes dluhopisový fond. Jak to funguje, vysvětlím později, nyní se pojďme podívat, co jsou to akcie.

Kdyby za vámi přišel ten samý známý a chtěl od vás 1 Mio. Kč, mohli byste zvolit variantu, že mu je nepůjčíte, ale půjdete s ním do podnikání, stanete se součástí firmy. Budete investor, který má možnost ovlivnit chod společnosti. Výhoda je, pokud se bude firmě dařit, dosáhnete většího zisku, než jen zmíněných 5 %, kdybyste kolegovi půjčili.

Proč investovat přes otevřený podílový fond (OPF)?

Co je to fond, představte si to jako cenný papír, ve kterém investujete do desítek až stovek firem. Protože máte v každé firmě jen podíl ve výši desetin až nižších jednotek procent (do 3–4 %), tak vás případná ztráta, kdyby firma ve fondu zkrachovala, nemusí až tolik bolet. 
Starší ročníky si vzpomenou na privatizaci z 90. let, a když slyší slovo fond, dostanou osypky a brání se tomu jak čert kříži.  

Riziko, že byste mohli o všechno přijít, zde není. Vysvětlím proč.
Otevřený podílový fond spravuje investiční společnost, která zaměstnává investičního manažera a ten rozhoduje o tom, jaké cenné papíry se nakoupí a prodají, přesně podle strategie fondu. Úkolem správce (manažera) je investovat tak, aby překonal trh, ale ne vždy se tak děje. Vše je způsobeno výkyvem na trzích.  A kromě investiční společnosti je tu tzv. depozitář, u kterého cenné papíry leží. Ten kontroluje, že správce s prostředky nakládá tak, jak má. Nad tím vším ještě bdí regulátor, což je komise pro cenné papíry. 

Vy jako investor jste majitelem části fondu. Tento systém se v zahraničí velmi osvědčil právě díky tomu, že jsou peníze dobře chráněné proti vytunelování nebo krachu investiční společnosti. Kdyby investiční společnost zkrachovala, převzala by fond jiná, která má stejnou licenci. Žádné případy tunelování OPF nejsou známy. Výše zmíněné fondy z 90. let z kuponové privatizace takto zabezpečené nebyly. 

Bezpečná investice

V OPF se o své peníze z titulu rizika správce bát nemusíte. Proto OPF doporučuji jako základní stavební kámen portfolia. U akciových a dluhopisových fondů dostaneme přesně to, co potřebujeme a bez rizik, která nechceme postupovat. 

Jaká rizika hrozí u fondu?

Pokud je fond v cizí měně, je to riziko tzv. měnové. Tzn. je-li fond v USD a změní se kurz USD/CZK, mohu na tom vydělat nebo prodělat. Tato problematika je na samotný článek, takže můžete v budoucnu očekávat i toto téma. 
Riziko tzv. volatility – krátkodobě se může stát, že hodnota fondu bude nižší, než za kolik jste nakoupili. Pokud trh klesne o 30 %, hodnota vaší investice půjde také dolů. To je právě riziko, kterého se nezkušení investoři bojí a místo aby využili nákupu ve slevě, rychle odprodávají a tím realizují ztrátu.

Jak se této volatilitě nejlépe vyhnout?

Pravidelnou investicí. Pokud budeme měsíčně posílat nějaký obnos, využijeme nákupu ve slevě a prodáme, když bude fond vykazovat zisk.
Jaké jsou druhy fondů, jak správně vybrat fond, kolik prostředků kam vložit, to všechno se dozvíte na mém blogu v budoucnu.

Pojďme se potkat osobně

left
right

Náš pracovní kolektiv

Kontakty